|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
Učitelé (na)proti totalitě: Pedagogické fakulty a jejich činnost během zlomového roku 1989
Cingrová, Kristýna ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
ABSTAKT Diplomová práce se zabývá zapojením pěti pedagogických fakult v Čechách do sametové revoluce v roce 1989. Jedná se o Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, Pedagogickou fakultu v Plzni a Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Důraz je kladen především na činnost studentů po událostech na Národní třídě 17. listopadu 1989, jako například vyhlášení studentské stávky, ustanovení stávkových výborů či počátky studentské samosprávy. Pozornost je však věnována i atmosféře na fakultách během osmdesátých let a aktivitám, do kterých se studenti v tomto období zapojovali. Jedna z kapitol je také věnována studentům jako významným aktérům našich dějin. Není opomenut ani historický vývoj vysokoškolského vzdělávání učitelů v Československu. Další kapitoly jsou logicky členěny dle jednotlivých pedagogických fakult a obsahují historický vývoj dané fakulty, atmosféru v osmdesátých letech, průběh studentské stávky a další směřování fakulty po sametové revoluci. Jednotlivé pedagogické fakulty jsou mezi sebou následně porovnány. Práce se zakládá na analýze dobových pramenů a rozboru rozhovorů s přímými účastníky, tedy tehdejšími studenty pedagogických fakult. Součástí práce je také obrazová příloha, tvořena především fotografiemi a...
|
|
| |
|
|
Kreslený humor v Dikobrazu od Sametové revoluce po rozpad Československa
Pour, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem práce je analyzovat kreslený humor na stránkách humoristického a satirického časopisu Dikobraz mezi listopadem 1989 a prosincem 1992. Toto období bylo pro Československo významné změnou politického zřízení. Komunistický totalitní režim byl nahrazen demokratickým zřízením. Na konci tohoto období došlo k rozdělení na samostatnou Českou a Slovenskou republiku. Pro účely práce byla prostudována odborná literatura věnující se sledovanému období zejména v politické rovině. Dále bylo prostudováno 162 vydání časopisu Dikobraz, resp. Nový Dikobraz. V praktické části jsou uvedeny vybrané politické a společenské události a jejich ztvárnění za pomoci kresleného humoru.
|
|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
The Role of Women in the Velvet Revolution
Gese, Taylor ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Matějka, Ondřej (oponent)
The Role of Women in Czechoslovakia's Velvet Revolution Abstrakt Diplomová práce zkoumá roli žen při sametové revoluci v Československu v roce 1989. Celkově zjišťuje, že přestože byla ženám v dominantním narativu událostí přisuzována marginální role, hrály ve skutečnosti hlavní roli ve všech aktivitách sametové revoluce a staly se tak klíčovým faktorem jejího úspěchu. Na základě případových studií z jiných částí střední a východní Evropy formuluje hypotézu o způsobech, jakými byly ženy vymazány z historických záznamů a národní paměti, a argumentuje, že konzervativní genderový řád ovlivnil druh revoluční práce, kterou ženy vykonávaly, nedostatek viditelnosti, která jim byla přiznána a také vlastní devalvaci svých příspěvků. Na základě podobných závěrů navrhuje vývoj analytického konceptu pro teoretizaci role genderu ve společenských hnutích a jejich následného zaznamenání v paměti. Nakonec se snaží dokumentováním činností žen přeorientovat ženy jako historické a politické subjekty v sametové revoluci, které si zasluhují další historický výzkum. Klíčová slova Sametová revoluce, ženy, gender, společenská hnutí, 1989, Československo, historická paměť, hegemonický narativ
|
|
|
Rozdíly v pojímání některých témat ve výuce dějepisu před a po roce 1989
ČERMÁKOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s problematikou výuky dějepisu na základních školách v Československu před sametovou revolucí v roce 1989 s ohledem na kontext doby. Následuje porovnání vybraných témat v předrevolučních a porevolučních učebnicích. Výzkumný design je v rovině kvalitativní, kdy bylo využito výpovědí respondentů, kteří byli žáky základní školy před rokem 1989 a těch, kteří základní školu navštěvovali až po roce 1989. Pro analýzu byly sestaveny výzkumné otázky, zabývající se právě rozdílem výuky dějepisu na základních školách ve dvou sledovaných obdobích. Odpovědi na výzkumné otázky byly rozpracovány a zanalyzovány na základě názorů a odpovědí vybraných osob.
|
|
|
Sametová revoluce v dnešním kurikulu základní školy
NEKOLOVÁ, Lucie
Tématem této diplomové práce byla sametová revoluce v dnešním kurikulu základní školy. Zabývala jsem se tedy analýzou učebnic dějepisu a občanské výchovy a jejich následnou komparací s ohledem na zpracování tématu sametové revoluce. V teoretické části jsem se soustředila na objektivní zpracování sametové revoluce a událostí, které revoluci předcházely a také těch, které doprovázely vznik nového demokratického Československa. Neopomněla jsem ani důležité osobnosti této doby a opoziční aktivity spjaté se sametovou revolucí. V praktické části jsem tedy přistoupila k analýze učebnic. Z každého předmětu jsem vybrala učebnice tří nakladatelství. Nejprve jsem provedla komplexní analýzu učebnic a následně se zabývala zpracováním tématu sametové revoluce. V dějepise se tímto učivem zabývají žáci až v devátém ročníku, proto jsem analyzovala pouze tyto učebnice. Učebnice dějepisu popisují téma na různém množství stránek a nabízí také odlišný počet doplňujících obrazových komponentů. Rovněž informace o osobnostech revoluce se liší. Učebnice občanské výchovy neobsahují kapitolu, která by se zabývala čistě tímto tématem. Musela jsem tedy nahlédnout do učebnic pro šestý, sedmý, osmý i devátý ročník a vyhledávat informace, které s tímto obdobím souvisejí. Informace předkládané žákům se v různých ročnících i v různých nakladatelstvích liší. Na závěr jsem provedla komparaci učebnic občanské výchovy a dějepisu.
|
|
|
O svobodě v nesvobodě: Setkávání studentů U Bílého koníčka.
Mejstříková, Dorotea ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce "O svobodě v nesvobodě: Setkávání studentů U Bílého koníčka před rokem 1989." pojednává o vývoji událostí ve studentských redakcích časopisů a novin, které předcházely 17. listopadu 1989 z pohledu začínajících novinářů, editorů a grafiků, kteří se v těchto redakcích sdružovali a kteří se díky síti kontaktů na fakultách dokázali rychle zorganizovat, informovat o zásahu na Národní třídě i sestavit stávkové výbory. Práce reflektuje vyprávění narátorů a narátorek o cenzuře, autocenzuře i o odvaze psát o jinak zapovězených tématech. Zabývá se rolí Svazu socialistické mládeže v možnosti vydávat časopisy i rolí samotných studentů a studentek. Ti svoji historickou úlohu komentují s odstupem několika desítek let. Diplomová práce kromě svědectví narátorů a narátorek, kteří se setkávali ve Studentském tiskovém a informačním středisku v klubu U Bílého koníčka, využívá rovněž i jejich deníkových záznamů a analýzy dobového tisku.
|
|
| |
host ::
RSS.